Prosinec 2011

*Nadpis*

17. prosince 2011 v 18:54 | Ewulle |  Deníček Ewulle
Hi.
Po douhé obě se opět ozývám. Vás zajímají jen staré články takže k novým nic. Dlouho jsem tu nebyla protože jsem byla na ntb, který na rozdíl od stolního PC neblbne a neseká se. Povídky Then She kissed me tudíž není dopsaná ale mám již napsané 4 díly povídky Nothing. Po dopsání těchto dvou načnu další. Z jakého budou prostředí si teprve musím promyslet. Jdu sem nastavit desing. Tak zatím bye
Evelyn Stanley

Píšu, píšeš, píšeme....

11. prosince 2011 v 12:44 | Ewulle |  Deníček Ewulle
Hi.
Po velmi dlouhé době jsem přidávám něco jiného než povídku Then she kissed me. Nevím jestli vás povídka baví. Nejspíš ne, protože když se koukám na nejčtenější články za minulý den, vidím že si radši čtete ty staré. Ale co už.... Za tu dobu jsem si zvykla. Letos jsem to zazdila ale teď se vám mohu pochlubit že tento blog existuje již více než 4 roky a jeho zánik se neplánuje. Doufám že příští rok, který bude ve znamení 5-ti letého výročí bude pro blog lepší. Jsem v 9. ročníku základní školy a připravuji se na přijímačky tak může být logické, že tady na to kašlu. Ale o tom až na konci roku v posledním článku roku. Povyprávím vám novinky ze svého života.
A moje vyprávění začne tentokrát trochu netradičně.
Narodila jsem se s velkým znaménkem na zádech,které mi s přibývajícím věkem činilo čím dál větší potíže. V květnu jsem se rozhodla si jej nechat odstranit. Po dohodě s lékařem jsem se rozhodla jít se objednat až v říjnu. V říjnu to tedy začalo objednáním na zákrok. Ten jsem podstoupila 29.11. a znaménko bylo pryč. Po dlouhým 14 letech. Jizva měří kolem 7 cm a stehů mám 8. V pátek jsem byla vytahovat první stehy. V úterý jdu na zbytek a potom se asi na celou zimu odkážu na péči paní doktorky na kožním. Jsem velmi ráda, že to znaménko je pryč. Teď sice rakovinotvorné nebylo ale za pár let by mohlo být.
Co se týče mého střeleckého úmění jsem nadmíru spokojená. Dostala jsem výsledky nad 315 a jde to výš. A to bych brzy měla dostat novou zbraň. Trenér mi totiž nějak moc důvěřuje :D . Díky té jizvy sice ještě nemohu trénovat tak jako předtím ale snažím se. Co mě ale vždy dostane je reakce ne špatnou ránu jednoho štřelce. Rány 10,9 jsou v pohodě ale jakmile střelí ránu 8 nebo dokonce 7 má co dělat aby se z toho vzpamatoval. Je mi ho vždy líto a to nejen mě. Ale naprosto ho chápu. Pro mě je také tragérie když střelím třeba 6 nebo něco horšího. To nadávání. Myslím že by jste mě nechtěli slyšet.
Pomalu a jistě se blíží Vánoce a s tím i Vánoční úklid domu. Uklidit v koupelně, obyváku, kuchyni, ložnici mi nedělá problém, jen smě k smrti nebaví si uklízet vlastní pokoj. Nechápu proč. Mám ráda když je vše na svém místě ale v mém pokoji nejspíš nepořádek být může. Alespoň to mi říká moje hlava. Vím, že dnes se již ale uklízení nevyhnu. Musím si hlavně uklidit ve skříni s oblečením. Mám hodně oblečení a nevím kde k němu vždy příjdu. A to nemluvím o té druhé skříni rovněž narvanou oblečením. Vídm to tak že již začnu s uklidem. Večer bych mohla dopsat další díl Then she kissed me a dát ho tady. Uvidíme jak se mi bude chtít.

Zoey Evelyn Helena Bonham Carter Stanley (přezdívka kterou mi vymyslel kamarád. Zkráceně mi říká jen Zoey :D )

Then she kissed me- 3.díl

10. prosince 2011 v 2:40 | Ewulle |  Then she kissed me
Mám pro vás další díl povídky. Asi jí tady nikdo nečte a ani nekomentuje, tahle povídka mě baví. Ti kteří to čtou obdivuji. V příštím díle se pokusím zaměřit více na Sabrinin život i když jsem to tak blbě zakončila. No co už....