Nothing- 4.díl

5. března 2012 v 20:18 | Ewulle |  Nothing
Další porkačování povídky...hezkou zábavu.


RÁNO:
Bylo asi 7 hodin ráno. Tom spal. Georg spal. Ale Gustav s Billem již ne. Oba se připravovali na koupel v bazénu. Gustav jako vždy čekal na černovlasého chlapce. Bill si právě dával šátek na vlasy. Chtěl koupací čepici ale tu tady nesehnal a tu svojí si zapomněl na hotelu.
"Sluší mi to?" otázal ve chlapce sedícího na židli.
"Si blbej? No jo sluší. Jdem….nebo už potom nebude klid až se vzbudí ostatní."
"No jo. Tak jdem."
Bill opatrně sestupoval po schůdcích do vody a osměloval se. Gustav skočit do vody šipku. Bill nechápal, proč se nepotřebuje osmělit. On by bez toho zmrznul. Oba kluci plavali a povídali si. Začali rozebírat Georga. Kvůli tomuhle tématu připlavali ke břehu a chytili se okraje bazénu, aby měli větší klid.
"Nechápu proč je naštvaný. Jo je udělal ze sebe debila ale mohlo mu dojít, že oba půjdeme ne?
"No jo. Ale mrzí mě to." Gustav mi promnul jizvu na čele. Tahle rána se mu opravdu rychle zhojila.
"Chtěl bych aby to bylo stejné jako to bylo ještě před týdnem."
"Já taky. Víš co mi řekl? Že mu mám říkat pane Listingu. Že už nejsme kamarádi."
"Určitě mu dojde. Ví , že tohle je chyba. Jsi jeho nejlepší kamarád."
"No jo. Ale ono už je pozdě."
Jakmile spatřili další vzbuzené, začli zase plavat. Nechtěli, aby si ostatní mysleli, že je pomlouvají. Stačilo to, co se stalo. Ostatní je viděli plavat. Tom a Georg raději zasedli ke snídani. David kolem nich jen prošel. Zamumlal něco o tom,že si musí něco zařídit a zmizel na celý den. Chlapci se nějak rozdělili do skupinek a dělali si to co chtěli. K večeru se opět koukali na film. Tedy jen Georg a Tom. Bill s Gustavem hráli karty.
"Ou. Bože to je taková nuda." Zaúpěl Bill.
"Co? Proč? A co bys chtěl dělat?" zeptal se Gustav.
"Chci jít na zmrzlinu. Půjdeš taky?"
"Moc se mi nechce."
"No. Táááááááák. Pojď bude prdel."
" Nejdu." Trval na svém Gustav.
Bill vstal od stolu a otočil se na chlapce sedící u televize.
"Půjdete aspoň vy?"
"Ne." Ozvalo se unisono.
Bill si vzal peněženku, klíče, mobil, MP3. Všechny tyhle věci si dal do tašky.Ještě jednou se kouknul na 3 kluky ale viděl jejich nezájem. Rozhodl se tedy jet na zmrzlinu sám. "Ahooj" zakřičel ještě z předsíně Bill. Slyšel odpověď. Podle hlasu poznal Gustava. Posmutněle odešel. Přispěchal k autu. Nasedl do auta. A vycouval. Za pár minut byl na silnici. Vyjel na křižovatku.
Najednou se z boku objevilo další auto. Velký terenní vůz Billovo auto smetl ze silnice plnou rychlostí. Biillovo auto se převrátilo ale pořád bylo vláčeno. Teréňák se zastavil a zacouval. Žena v autě se chvíli koukala na zdemolované auto, asi po pěti minutách jí to přestalo bavit a odjela.
V AUTĚ:
Bill seděl ve zcela zdemolovaném autě zaklíněný a vážně zraněný. Tato silnice bývala v noci téměř prázdná a on dobře věděl že již nemá moc času. Pomalu začal ztrácet vědomí. Začal myslet na svého bratra. Oni si nic neudělali ale ten rozpor mezi Gustavem a Georgem je rozdělil. Za 2 dny spolu nepromluvili ani slovo. Neměli šanci.
Poslední na co Bill myslel před tím, než upadl do bezvědomí bylo to, co udělá s Tomem jeho smrt.
V DOMĚ UJEZERA:
Gustav se opakovaně koukal na hodinky. Po chvíli to již nemohl vydržet a zeptal se. "Tome. Nevíš kdy asi přijede Bill"
"To nevím. Proč? Jak dlouho je pryč?"
"Tak 3 hodiny."
"Zapoměl se někde v obchodě s oblečením. Přijede tak za hodinu."
"To se mi nezdá. Jdu ho hledat."
Než stačil Tom cokoliv namítnout Gustav byl pryč. Auto neměl tak se rozhodl jet na kole. Jel s větrem o závod. Ujel pár kilometrů a spatřil něco hrozného. Auto, které řídil Bill bylo převráceno na střeše zcela na šrot. Gustav zastavil a rozběhl se směrem k autu. Uviděl zakrváceného Billa. Sáhl do kapsy a zavolal sanitku. Ještě že to byly jen 3 čísla. Gustav by v tuhle chvílí ani víc nezvládl vyťukat na mobilu. Hned po té zavolal Tomovi. Vyděšeně mu popsal co se stalo.
Sanitka byla na místě do 5 minut s hasiči a policisty. Billa vyprostili z auta a začali ho oživovat. V tu samou chvíli se na místo nehody dostal i Tom s Georgem. Georg zůstal stát a jen se koukal jak jeho kamaráda zachraňují. Tom se nemohl udržet a rozběhl se za bratrem. Zastavili jej dva hasiči když jej chytli. Tom začínal mít hysterický záchvat. Jeho bratr. Jeho nejlepší kamarád. Jeho DVOJČE tam jen leželo a občas se pohnulo, když mu záchranáři prováděli masáž srdce. Tomovi se začali podlamovat kolena. To nemůže být pravda. On nemohl umřít.
Konečně se ozvala pro Toma vymodlená věta. "Naskočil. Musí rychle do nemocnice. Jedeme na Traumačku." Záchranáři Billa naložili a odjeli do nemocnice. Gustav a Georg si od hasičů přebrali Toma, který byl na pokraji svých sil. Zavolali Davidovi, aby je odvezl za Billem do nemocnice. Tam dorazili do 15 minut.
V NEMOCNICI:
"Já hledám Billa Kaulitze. Měl autonehodu. Musíte mi říct kde je. Dělejte." Začal Tom křičet na sesterně.
"Prosím uklidněte se. Pana Kaulitze sem přivezli před 15 minutami a je na sále. Víc vám říct nemohu. Nevím kdo jste to zaprvé a za druhé nic víc za tím nevím."
"Já jsem jeho bratr dvojče Tom Kaulitz. Bože." Tom opět propukl v hysterický pláč. Jeho matka byla již na cestě sem a on nemohl nic víc pro bratra udělat.
ZA 5 HODIN:
Tom seděl v čekárně spolu s Gustavem a Georgem, David se někam vytratil. Dostal injekci na uklidnění a díky bohu zabrala brzy. Tomův hysterický záchvat kvůli Billovi všechny pořádně vyděsil. A málem také někoho zranil.
\flashback \
"Dejte mi ty nůžky. Prosím. Pane Kaulitzi."
"A vy mi dejte pokoj. Kurva já chci vědět co je s bráškou."
"Zjistím vám to ale dejte mi ty nůžky."
"Já vám nevěřím. Všichni jste kurvy prolhané… jděte do prdele. Já chci za Billem."
"Půjdeš za Billem. Ale jen když dáš tady sestřičce ty nůžky. Vezmetě za ním. Že ano?" vmísil se do toho Gustav. Sestra jen přikyvovala.
"Opravdu? Ne nevezme. Lžeš mi."
"Tome nelžu. Opravdu. Ale musíš vrátit ty nůžky."
"Tak- tak- tak jo." Zlomil se nakonec Tom. Touha vidět bratra byla silnější. Věřil Gustavovi teď všechno. Billa našel on. Tom položil nůžky a opět se rozbrečel. Gustav ho objal a sestře bylo dovoleno mu píchnout injekci na uklidnění.
\Konec flashbacku\
Čekání se zdálo jako věčnost. Najednou doktoři vyšli ze dveří kde stál nápis |OPERAČNÍ SÁLY NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN|
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama